Nové vykopávky na severu Anglie ukázaly, že už římští legionáři nebyli "in": nosili do sandálů ponožky. Svědčí o tom stopy na nehtu ze sandálu nalezeném v nově odhalených ruinách v hrabství Severní Yorkshire. Jsou na něm vlákna, která naznačují, že římští vojáci tu zjevně nosili na nohou pleteninu typu ponožek.

Vědci nyní v laboratoři ověřují, zda je tento vědecký dohad pravdivý. O překvapivém objevu informoval koncem týdne The Daily Telegraph. Místem nálezu je dva tisíce let stará "průmyslová zástavba", odkrytá při výkopech spojených s modernizací silnice A 1 mezi Dishforthem a Leemingem.

Naleziště, které mohlo být domovem legendární legie, vydalo také zbytky obilního mlýna zajišťujícího obživu pro vojáky, šatstvo, zbytky jídla, hroby a keramiku.

Římané používali ponožky kvůli zimě

Právě ve 14 hrobech se našly důkazy pro hypotézu o ponožkách. Vedoucí archeolog Blaise Vyner řekl: "Římany v ponožkách si člověk představuje jen těžko, ale já nepochybuji, že po nich sahali velmi rychle, sotva nastoupil podzim." Harry Mount v DT připomíná, že Římané z teplého jihu trpěli ve studené Anglii chladem. Vypovídají o tom i dopisy, které archeologové našli před 35 lety ve vojenském táboře Vindolanda jižně od takzvaného Hadriánova valu.

V nejznámějším z nich jeden prokřehlý voják psal o "ponožkách, dvou párech sandálů a dvojích spodkách". Ponožky, sandály a spodky - bez nich by římská Británie nevydržela fungovat téměř půl tisíciletí až do roku 410 n. l, kdy Římané nakonec sbalili své věci a zamířili na jih do teplejších pásem, podotkl Mount.